Z usnesení Městského soudu v Praze z 5. června 2001

 

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 v této věci zrušil a vrátil mu vše k novému projednání a rozhodnutí.

 

Toto usnesení odvolacího soudu kromě skutečností, které jsou čtenářům těchto stránek již známy, konstatuje, že Obv. soud pro Prahu 2 se jako soud prvního stupně nevypořádal s celou mojí žalobou, čímž konstatoval, že soudem prvního stupně původně přiznané odškodnění je nepřiměřeně nízké. A to především proto, že se soud 1. stupně vůbec nezabýval uplatněnou částkou 260 000 německých marek, ačkoli mi takovéto odškodnění může být přiznáno i ve valutách. Dále odvolací soud odkázal na to, že mé odškodnění by mělo být valorizováno, což soud 1. stupně také neprovedl. Z těchto rámcových důvodů tak odvolací soud konstatoval, že rozhodnutí soudu 1. stupně je v hmotněprávním základu nepřezkoumatelné a proto se jím sám nemohl věcně zabývat, neboť by jinak porušil zásadu dvoustupňového soudního řízení.

Obvodnímu soudu pro Prahu 2 bylo proto uloženo, aby tyto zjevné vady při novém projednání napravil. Jelikož soud 1.stupně je vázán názorem soudu odvolacího, moje odškodnění by tak mělo být v základu výrazně vyšší. K takto zvýšenému základu se pak ještě přičtou úroky z prodlení (21 % ročně od konce roku 1996 do zaplacení). Návrhem žalované ČR na přiznání odškodnění pouze podle zákona o soudní rehabilitaci se odvolací soud vůbec nezabýval, neboť takováto právní analogie zde není přípustná.

 

Pro plnou informovanost:

Původní soudkyně z této věci odstoupila a věc byla přidělena jiné soudkyni. Celkem se tedy k současné době touto věci zabývá již jedenáctý soudce obecných soudů (nepočítaje 3 soudce Ústavního soudu a jejich asistenty). Dle mého soukromého názoru tento počet předchozích deseti soudců naznačuje, že ačkoli dle nálezu Ústavního soudu v této věci nikdy nešlo o kauzu příliš složitou, předchozím soudcům, kteří všichni soudili už za komunistického režimu, je vzhledem k jejich "socialisticko-právní" minulosti zatěžko přiznat mi řádné plné odškodnění. Neboť je zřejmě v rozporu jejich "mravy" přiznat chyby svých kolegů, kteří mojí perzekuci způsobili a kteří stále soudí.