Jazzová sekce

námět Karla Mašity č. 2 (podrobnější)


Česká televize - producentské centrum

tvůrčí skupina č. 14, producent Karel Hynie

Praha 19. 12. 1997

Vážený pane producente!

V příloze Vám předkládám navrh scénáře k dokumentu o Jazzové sekci. Dle naší domluvy z 19. listopadu 1997 jsem jej rozpracoval do tří částí s předpokladem, že každá z nich bude dlouhá kolem 60 minut. Příliš detailně tento scénář rozpracovávat nelze, nebot samotná realizace závisí také na možnostech k natáčení těch lidí, které k přímým vstupům předpokládám - to už se musí postupovat dle jejich možností a ochoty. Několik spisovatelů z petice za propuštění JS z roku 1987 bude v dubnu 1998 v Praze na 8. Mezinárodním festivalu spisovatelů. Viz přiložená kniha, s. 142 - 143.

Zároveň si myslím, že by Česká televize mohla odvysílat několik spotů k divákům s prosbou o případné zapůjčení (nejspíš jen amatérských) filmových záznamů z historie Jazzové sekce. Vzhledem k tomu, že ve spojení s Jazzovou sekcí jsem z obrazovek dost známý a mně neznámí lidé se mě na ní ptají třeba i na ulici, mohl bych v tomto spotu o tyto obrazové či jiné dokumenty diváky požádat sám. Ale to už závisí na Vašich možnostech.

K mému honoráři pak konastatuji, že jsem snad udělal už takový kus práce od shromažďování písemných a fotografických podkladů od roku 1990, přes několik dlouhých pobytů v Londýně až po vypracování námětu a tohoto návrhu scénáře, že snad mohu požádat o zatím alespoň zálohu k dalšímu pokračování v této práci. Ale o tom už se snad domluvíme osobně ihned po Novém roce 1998.

Závěrem už jen to, že s režisérem panem Milošem Zábranským jsme si nedávno uvědomili, že v natáčení této věci nejspíš oba budeme potřebovat mobilní telefony, na něž však nemáme dost vlastních financí.

Zatím děkuji a přeji Vám bohaté vánoce a šťastný a veselý Nový rok - neboť jak na Nový rok, tak po celý rok.

Karel Mašita


Nové rozdělení (dramaturgie) jednotlivých částí - pracovní názvy:

1. Od zlatého věku k druhé kultuře: léta 1965 - 1979

2. Likvidace undergroundu : léta 1980 - 1985

3. Případ Jazzová sekce : léta 1986 - 1990 rehabilitace 1991

Česká televize: tvůrčí skupina č. 14
producent Karel Hynie
námět Karel Mašita
scénář Karel Mašita, Miloš Zábranský
režie: Miloš Zábranský

Nezávislost závislosti

dokument o Jazzové sekci

3. díly - detailní časové rozdělení (dramaturgie?)
obrazové podklady: ČT, Krátký film, MV, BBC, Francouzský inst., Ústav pro soudobé dějiny (Prečan), Karel Srp, Leoš Svoboda - kameraman ČT (kontakt Srp), dokumenty, etc...


1. Od zlatého věku k druhé kultuře: léta 1965 - 1979
obecně svět a Československo

1965 - 1966

Politické uvolnění, v jazzu kraluje Louis Armstrohg, v beatu Beatles, Rolling Stones, velké jazzové festivaly (v Praze, Karlových Varech, ve Slaném), začíná móda dlouhých vlasů, na schodech u Národního muzea se scházejí "vlasatci", první čsl. beatové kapely (Matadors, Primitives Group, Beatmen z Bratislavy, první výraznější osobnosti Radim Hladík, Petr Novák, Karel Kahovec,) prezidentem Antonín Novotný. Majálesy, Prahu navštěvujeAllen Ginsberg. Vznikl Svaz pražských lidových hudebníků (SPLH). (Obrazově temný sál pražského kina Lucerna, report říká, že tam vše začalo, potom sestup do velkého sálu Lucerny, koncerty v Lucerně Armstronga a dalších jazzových akcí, pokud existují záběry českého beatu, tehdy také přišel do českých kin film Perný den.

1967 - 1968

Kromě velkých jazzfestivalů I. čsl. beatový festival (Lucerna), sílí hnutí hipies, v zahraničí se do popředí dostávají Jimi Hendrix, Doors, Janis Joplin a blues, kulturní ovzduší je v ČSSR velmi liberalní, několik set beatových skupin, vznikají první české desky s beatem. To vrcholí "Pražským jarem" s ještě větším uvolnění i v oblasti kultury. II. čsl. beatový festival. Mezinárodní rok lidských práv. Invaze vojsk Varšavského paktu, nejvíc protestují "vlasatci". (Obrazově záběry invaze. Report do toho, že v rozsáhlé emigrační vlně i řada předních jazzmanů. V září vznikají poinvazní zákony k upevnění veřejného pořádku mj. s možností zrušovat spolky, a v tisku k zavedení cenzury. Film Help - Beatles.)

1969 - 1971

Pokračuje odliv emigrantů, duben po hokeji s SSSR ÚV KSČ volí Husáka do svého čela, ten vyhrožuje represemi. V srpnu demonstrace proti invazi z roku 1968, státní moc vše brutálně potlačuje, je přijato Zákonné opatření ke zpřísnění sankcí - "stanné právo". SNB řádí, propouštění lidí ze zaměstnání, studenti vylučováni ze škol. "Normalizace", mj. i s čistkami ve státní správě, v podnicích, ve školách.

(Obraz mj. záběry ze zasedání ÚV KSČ, demonstrací, archiv ČT o přijetí "opatření", vládní návrh na toto "opatření", report mj., že v červenci 1969 se u českého ministerstva vnitra registruje Svaz hudebníků, ve světě festival Woodstock. v Praze na Ořechovce pravidelně koncertují The Plastic People of The Universe a v té době při jazzfestivalu v Přerově nápad na založení České jazzové unie, první a další jednání jejího přípravného výboru v Praze na Smíchově. Pro beat se ujímá slovo rock.)

1971 KSČ zesiluje tažení proti mladé rockové generaci, v televizi hysterie proti tzv. "vlasatcům", zákazy anglických názvů tuzemských skupin, v rozhlase, televizi, na gramodskách a při koncertech jsou zakázány anglické texty písní, razantně jsou zpřísněny podmínky pro veřejná vystoupení, státní agentury zahajují tzv. rekvalifikační zkoučky hudebníků, neprochází jimi např. Plastic People. Na hranicích ČSSR projevují zájem o koncerty za symbolické honoráře Frank Zappa a Fugs, v moderní hudbě nastupuje hardrock se skupinami Deep Purple, Uriah Heep atd.

(Obraz mj. o různých kapelách SSM, opěvující invazi, projevy státníků, že v ČSSR bude pořádek, XIV. sjezd KSČ se zprávou "o opatřeních proti vlasatcům", jejich žalářování. Mamutí zahraniční koncerty hardrocku. Report o VIII. Mezinárodním jazzovém festivalu v Lucerně, kde 30. října vznikla Jazzová sekce. Jejím předsedou zvolen Milan Dvořák. Struktura poboček SH v celé ČSR, vedení SH schvaluje samostatný organizační řád JS pro celou ČSR.)

1972 - 1974

Jazzová sekce spolupořádá tuzemské jazzfestivaly např. v Přerově, ve Slaném, v Olomouci a v Mladé Boleslavi. Tam se člen předsenictva Jazzové sekce Karel Srp seznámil s výtvarníkem Joskou Skalníkem. S ním také připravil první ještě cyklostylované bulletiny JAZZ. Sekce rozbíhá bohatou klubovou činnost po celé ČSR, přes ní se o členství začínají hlásit stovky prvních zájemců, např. i po koncertech Jazz Q Martina Kratochvíla. (Obrazem jazzové dění, tehdy ještě byla JS zaměřena výhradně na jazz, spolupráce s jazzmany bezproblémová. Report, že začíná tuhá státní reglemantace, původně samostatný Mezinárodní jazzový festival dostal Pragokoncert, který byl přísně kontrolován českým ministerstvem kultury. Malostranské paláce MK: "Kolovrat", "Valdštejn", "Nostic", kde 31. 5. 1972 český ministr kultury Milan Brůžek podepsal tajný výnos 9695/72 "O zvláštních fondech tiskovim v knihovnách jednotné soustavy," a týž den také tajný výnos 9656/72 "Pokyny k prověrce knihovnických fondů knihoven jednotné soustavy", což byl příkaz k ráznému vyřazení stovek autorů a tisíců jejich "socialismu nepřátelských" knih ze všech veřejných knihoven. Ukázky prvních čísel bulletinu JAZZ. K tomu report, že se připravovali Pražské jazzové dny (PJD). Poprvé v březnu roku 1974 v pražském Radiopaláci a byly věnované především jazzu. 30. března 1974 policejní masakr v Rudolfově u Českých Budějovic proti Plastic People of Universe, DG 307 a jejich fanouškům - 272 zatčených, desítky těžce a stovky lehce zraněných, brutální stříhání dohola, za účast vylučování ze škol a učilišť. Tehdy vznikl termín "zlatý věk jazzu v Praze", návštěvy akcí Jazzové sekce se stávají společenskou prestiží (např. klub Rubín v Praze na Malé Straně), ale i jinde po celé ČSR. V té době JS jakoby naráz získala značnou popularitu mezi mládeží a uznání mezi hudebníky, má i velkou publicitu. Vše "jede" především po linii tzv. zájmové umělecké činnosti, establishment nemá námitky.

1975 - 1977

V březnu 1975 v Radiopaláci a v Lucerně divácky velice úspěšně II. PJD. V témže roce se presidentem ČSSR stává Husák a v Helsinkách podepisuje v rámci KBSE mezinárodní pakty o občanských, politických hospodářských a kulturních právech. Připravují se III. PJD na podzim, ale už se ze strany profijazzmanů ozývají protestní hlasy, že je celá jejich koncepce příliš moderní a zaměřená i na muzikanty, kteří hrají jazrrock anebo přímo státní mocí zakázaný rock. Po III. PJD na podzim v Lucerně tato nelibost sílí a bouří se i státní agentury, které chtějí tuto úspěšnost strhnout na sebe. Objevují se první udání na JS českému ministerstvu kultury (MK) a MV. Na jaře roku 1976 Federální shromáždění ratifikuje Husákem podpsané Helsinské dohody a JS pořádá IV. PJD. "Zlatý věk jazzu v Praze" odezněl, IV. PJD jsou už postaveny spíš na rockové hudbě; trvaly od 18. 3. do 24. 3. 1976 po celé Praze a staly se masovou kulturní akcí. JS už má několik tisíc členů a hlásí se další. JS však ještě nemá stálé sídlo, pouze schránku na hlavní poště v pražské Jindřišké ulici - to získáva na podzim v Praze - Krči (na Kačerově) v domku manželů Kupkových. Profijazzmani na protest zakládají vlastní "sekci" a získávají zázemí v pražské vinárně Parnas. Vedení SH si zatím neví rady. Z původního SPLH se stává Pražská pobočka SH a vzniká i Sekce mladé hudby, která prohlašuje, že nikdy nedovolí vznik skupin typu Plastic People. Martin Kratochvíl odjíždí do USA, kde získal stipendium na Berklee College of Music v Bostonu. Soudní proces s Plastic People, ktwrý sledoval a o kterém psal také zahraniční tisk. V lednu 1977 Charta 77, Anticharta - herci, pop music. V dubnu V. PJD, celkem trvaly 8 dní - do Prahy se na ně sjelo tisíce lidí, manifest Už asi jinačí nebudeme. Bulletin JAZZ už má vysokou grafickou a obsahovou úroveň - v podtitulu, že je bulletinem pro současnou hudbu - tedy už nejen pro jazz.

(Obrazem volba Husáka prezidentem ČSSR, záběry z Helsink, projevy o lidských právech, ratifikace dohod z Helsink Federálním shromážděním (jaro 1976), XV. sjezd KSČ, záběry o budování socialismu, Charta 77, akce proti ní, Anticharta (herci, pop music). Film o Plastic People a undergroundu Atentát na kulturu, z TV seriálu Major Zeman část s názvem Mimikry. Report např. kladné mediální hodnocení PJD, mj. i v Rudém Právu. Kultura už rozdělena na oficiální (státní) a "druhou kulturu". Od V. PJD v roce 1976 vydáva JS k PJD samostatné programy a zpravodaje. Při VI. PJD v dubnu 1977 premiéra rockové opery pražské skupiny Extempore Milá čtyř viselců. StB telefonicky naléhala, aby Extempore vůbec nevystoupilo, ale nechtěla požádat a zdůvodnit to písemně - opera se odehrála. Na podzim vzniklo v pražské Karlínské besedě Metodické jazzové a rockové centrum a spolu se sály v Praze na Rokosce a v restauraci u Zábranských se stalo další prakticky stálou scénou JS. U Václava Havla na Hrádečku u Trutnova proběhl III. festival druhé hudební kultury a vzápětí začaly justiční politické procesy (např. V. Havel, Jiří Lederer, Ota Ornest, František Pavlíček, zatčen byl také Ivan Jirous). Státní moc hledá i proti JS "problémy", neboť odmítá respektovat státní pokyny a už příliš vybočuje z velmi upadlé čsl. pop hudby, první náznaky perzekucí. V roce 1977 se JS stala členem Mezinárodní jazzové federace při UNESCO, první nápady na založení knižní edice Jazzpetit. 1978 - 1979

1978 - 1979

V březnu 1978 na své konferenci v Radiopaláci chtěl SH na příkaz MK zrušit samostatnost JS, zabavit její majetek a rozptýlit členy do jednotlivých poboček. JS svolává protestní shromáždění členů JS do Hajnovky (naproti Radiopaláci), přijelo asi 600 členů a v Radiopaláci si naopak v předsednictvu SH upevnili pozice. Od té doby trvalý zájem StB o JS - o akci informovaly exilové Listy. Na VI. PJD (od 16. 5. celkem 10 dnů, akce po celé Praze) desetitisíce návštěvníků, z nich dvě třetiny mimopražských a i ze zahraničí. Tyto PJD státní moc chtěla všemožně překazit, hlavně jejich hlavní těžiště v Lucerně, do níž se Václavským náměstím valily davy lidí. O JS se represivní složky státní moci zajímají trvale, o vše se zajímá zahraniční tisk a ambasády. Pro "druhou kulturu" se ujímá označení alternativní česká kultura.

(Obrazem, že tehdy se do Československa se dostal punk rock, o němž komunistické mediální prostředky (hlavně tisk) tvrdily, že je to fašistická hudba. Report, že zájem JS soustředěn i na výtvarné umění, připravuje se edice knižních svazků Situace, JS zahajuje také vydávání Jazzpetitu. Státní moc tlačí na vedení SH, aby JS ukáznil, jinak bude mít problémy celý SH. JS zatím v gramofonovém nakladatelství prosadila zvláštní edici Minijazzklub, v níž pak vyšlo celkem 3O EP desek. U Pantonu vyšly také 2 LP desky Jazzrockových dílen - živé záznamy z Lucerny. V sobotu 3. března 1979 v severočeské obci Libouchec policejní razie proti Extempore, VB poslala stížnost SH, trestní stíhání. VIII. PJD od 23. 5. do 27. 5. 1979 opět po celé Praze, (mj. ve Smetanově síni v Obecním domě a ve sportovní hale na Folimance) a prvé za účastí zahraničních skupina - bubeník Piere Favre, mezinárodní punková skupina Art Bears. Tam i poprvé samostatný večer "Scéna alternativní hudby", závěr na parníku, policie na břehu - poslední PJD v Lucerně, státní moc prosadila, že JS tam už nesmí. První titul v edici Jazzpetit je Rocková poezie (texty písni světových skupin - např. Pink Floyd, Rolling Stones a další.) Začal vycházet členský zpravodaj 43/10/88 (pražské telefonní číslo do sídla JS v Praze na Kačerově) a byly zahájeny i filosofické semináře v Praze a potom i např. v Brně, v Olomouci, v Bratislavě, Žilině. Další velká justiční politická zvůle u Městského soudu v Praze proti Petru Uhlovi, Jiřímu Dienstbeirovi, Otce Bednářové, Václavu Bendovi, Václavu Havlovi a Daně Němcové. Jako jediná světově známější rocková skupina hrála tenkrát v Lucerně už značně upadající (a proto asi levná) Suzi Quatro. Před IX. PJD (2. - 4. 11. 1979 - Radiopalác, U Zábranských, sportovní hala na Folimance) státní moc rozčílilo, když JS v programu k nim otiskla 21. základních bodů k alternativní hudbě - alternativa: k čemu? Při těchto PJD před halou na Folimance davy lidí, totálně vyprodáno, a to vše obklíčila SNB, přijeli i psovodi se psy, vtrhli dovnitř a při koncertu halu prohledávali. Rudé právo druhý den otisklo výhružný článek s titulem Vyhrožovat si nedáme.)

Kromě uvedených dokumentačních zdrojů by v této části měla hovořit i řada lidí. Nikoli však vůdčí osobnosti Jazzové sekce: v té době její místopředseda Karel Srp, Joska Skalník a vůbec nikdo z jejího vedení; předsedou byl tehdy Milan Dvořák - už nežije. Hovořit by však někdo z prvních iniciátorů vzniku České jazzové unie (z roku 1969), např. Jan Seik nebo Petr Kretschmer, který navíc v roce 1972 zprostředkoval seznámení Srpa a Skalníka v Mladé Boleslavi. Hovořit by měli v Nové Pace žijící člen předsednictva JS a vedoucí její klubové činnosti pro celé Čechy a Moravu Antoním Truhlář (je to starší člověk a mělo by se za ním spíš zajet), Tomáš Křivánek - vedoucí koncertů v sále u Zábranských, a tajemník Vladimír Kouřil. Dále z tehdy známých a ze Sekcí úzce spolupracujících jazzmanů by měl mluvit např. Martin Kratochvíl, Jiří Stivín, z tehdy progresivních rockových hudebníků např. Pavel Zajíček (DG 307), Mikoláš Chadima (Extempore), Filip Topol (v té době teprve čtrnáctiletý - Psí vojáci). "Kauzy" Plastic People a DG 307 (České Budějovice v roce 1974 - vstup P. Zajíček) a Extempore (Libouchec v roce 1979 - vstup M. Chadima) by se měly obrazově točit na místech.


2. díl - Likvidace undergroundu, roky 1980 - 1986

1980 - 1981

Pod dozorem MK začíná v lednu 1980 rozsáhlá reorganizace SH. Spousty komisí, JS se má stát jen jejich součástí - MK trvá na ztrátě její samostatnosti s cílem postupně ji přes SH zlikvidovat. Režim zahajuje tažení proti celé tuzemské "druhé kultuře", hlavně rocku. Vedení SH souhlasí se vstupen JS do Mezinárodní jazzové federace, ale jedná i s vedoucím oddělení kultury ÚV KSČ Miroslavem Müllerem. V červenci 1980 vycházejí v Jazzpetitu knihy O dada, surrealismu a o českém umění (Chalupecký), a v prosinci Partitury (Valoch). JS přechází na jiné oblasti umění.

(Obrazem upadlá čsl. pop music, dvojčíslo 27/28 buletinu JAZZ mj. o premiéře multishow Pink Floyd s The Wall (Zeď) v Londýně - Jazz o tom pohotově přinesl rozsáhlé povídání, včetně překladu textů písní. Report, že X. PJD státní moc už nepovolila. JS připravuje k vydání další tituly v Jazzpetitu o českém rock °n° rollu a Borise Viana. 12. října Living Theatre v Praze Na Ořechovce. 29. 11. ÚV SH ruší příslušnost JS k SH, profijazzmani z "Parnasu" mají radost, revizní komise SH to však odmítá a JS tedy dál formálně zůstává součástí SH. MK sprostě pomlouvá knihu Partitury a upozorňuje, že touto činností by se měla zabývat SNB. 23. 12. JS žádá MV o registraci samostatného Jazzového sdružení ČSR, MV porušilo správní řád: předalo žádost MK a dál se tím nezabývalo. 9. 4. 1981 z Olomouce stížnost na Vodňanského! 11. 6. odstoupil předseda JS Milan Dvořák, předsedou zvolen Karel Srp, místopředsedou Joska Skalník, tajemníkem Vladimír Kouřil. Nepovolené X. PJD se konají při de iure soukromé projížďce parníkem po Vltavě. V září prorežimní jazzmami uspořádali v Praze na Žofíně svoji obdobu PJD Vokalíza. V Jazzpetitu vycházejí knihy John Ono Lennon a Hudba přírodních národů. V říjnu jede JS do Varšavy na zasedání Mezinárodní jazzové federace, Srp je tam zvolen do její revizní komise. MK připravuje vyhlášku s cílem zrušit celému SH možnost zřizovat a zkoušet kapely k jejich veřejným vystoupením - zřizovatelé kapel (včetně SH) je pak musely nahlásit národním výborům - pro úplny přehled a tuhý dozor státní moci (viz Vokalíza). Dvojčíslo 27/28 bulletinu JAZZ profily skupin hnutí Rock In Opposition - Rock v opozici. Tehdy všechny nové směry v rocku (např. punk, ambient, performance, minimal) státní moc označuje termínem "nová vlna". Vznikly speciální seznamy "zakázaných" skupin, nejednotné, třeba v jednom okrese hrát mohly, v jiném ne. MK se všemožně snaží prosadit obstavení bankovních kont JS. V listopadu v Jazzpetitu vychází Hudba terezínského gheta. Od 1. do 8. 12. turné rockové skupiny Locomotiv GT z Maďarska (ne v Praze, jen na Moravě a na Slovensku) - ve sportovní hale v Havířově diváci mohli být jen na tribunách, nikoli na ploše, a když se na plochu prolomili, obrovská rvačka diváků (havíři) s policií. Hodně Poláků, krátce potom byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav. Před vánocemi v pražské Lucerně koncert Tiny Turner z USA.)

1982

V Jazzpetitu připrava vydání knihy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Bulletin JAZZ zakázán, nevychází. Začala platit vyhláška MK o tuhém státním dozoru nad rockovými kapelami. SH si s JS stále neví rady a jedná kvůli tomu na ÚV KSČ a MK. JS žádá pražský Národní výbor o povolení XI. PJD, bez jakéhokoli písemného zdůvodnění jen telefonicky zamítnuto, JS v jejich přípravě pokračuje. Na MK zejména kvůli Hrabalovi značný rozruch. (Obrazem oficiální vydání Hrabalových knih, záběry z jeho filmů z té doby. V únoru MV upozorňuje SH, že nadále nesmí zřizovat kapely, že to smějí dělat jen např. SSM, ROH, a kvalifikační zkoušky pro veřejná vytoupení smějí schvalovat jen státní agentury a komise národních výborů; tím byla dosavadní činnost SH, včetně JS zásadně paralyzována a SH ztratil svůj původní smysl. MK s MV připravuje zrušení celého SH. Report, že tento rok se vše točilo hlavně kolem "anglického krále", XI. PJD a zrušení JS. Inspektor pražského NV Trojan odmítl jednat s JS o povolení XI. PJD, jejich příprava ale již skončila, do Prahy se chystali tisíce lidí a JS pak zajistila rozsáhlou pořádkovou službu v okolí Lucerny, aby nevznikla záminka k zásahu policie. Zatímco v SH vůči JS panuje zmatek (JS právně nelze zrušit) JS pokračuje v činnosti (výstavy, filosofické semináře, soukromé koncerty atp). StB rozjíždí perzekuci všech členů JS, chystá se likvidace celé české alternativní hudby pod heslem "Nová vlna se starým obsahem". V Jazzpetitu vyšly "anglický král", Fotografické dílo Jindřicha ©týrského, dva díly knihy o minimalismu, o E. F. Burianovi, o Living Theatre, první díl encyklopedie světových rockových skupin Rock 2000 A - K a Tělo věc a skutečnost v současném umění - každý tento titul je odbornou veřejností považován za převrat v české knižní produkci. V září je předseda a odpovědný redaktor všech publikací JS Srp předvolán na vedení MK, aby vysvětlil vše kolem Hrabalova "anglického krále". Ten se odmítá o tom bavit, neboť je to ryze věcí JS a jejích členů a proto nepotřebují zvláštní vydavatelské oprávnění; MK na něj u prokuratury Prahy 4 podalo trestní oznámení pro tr. čin nedovoleného podnikání. MK také ihned požádalo české ministerstvo průmyslu, aby zjistilo, zda a kde je JS zadáno vytištění "anglického krále" a MP postupuje dotaz generálnímu ředitelství všech českých tiskáren, GŘ nic nezjistilo. Bylo zalarmováno MV, StB a VB, ani ty nic nenašly - kniha již byla vytištěna a právě se vázalo její další vydání v Praze na Malé Straně u sídla MK; stala se tehdy nejvyhledávanější knihou, půjčovala se i na pořadník. 30. listopadu revizní komise SH jedná o "konečném řešení otázky Jazzové sekce"; bylo navrženo buď ji od SH odpojit, nebo ji zachovat, nakonec vedení SH rozhodlo ponechat ji u SH, neboť měla přes tři tisíce členů, již dlouhá léta odváděla společnosti velmi prospěšnou činnost a navíc byla členem Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO. Koncem roku zákaz veřejného koncertování skupiny Etc... Vladimíra Mišíka. ÚV KSČ vydal pokyn k zahájení mediální kampaně proti "nové vlně").

1983

V únoru po koncertu v Hradci Králové zákaz hraní Pražského výběru Michaela Kocába. V březnu v komunistickém týdeníku Tribuna č. 12 velký článek Nová vlna se starým obsahem, zahájil kampaň proti rocku, v Rudém právu článek Prevít rock - a my?

Obrazem spreyové nápisy na zdech v Praze: "Nechte zpívat Mišíka". V lednu na ÚV KSČ předvoláno vedení MK a SH s tím že ÚV KSČ informuje Měst. KSČ v Praze o negativní činnosti JS. V únoru potvrzuje prezident Mezinárodní jazzfederace Charles Alexander z Londýna, že JS je řádným členem MJF. Po sérii jednání s vedením SH se JS 15. 6. na základě kolektivní smlouvy stává součástí Pražské pobočky SH (původní Svaz pražských lidových hudebníků - založený již v roce 1965) - dál tedy JS PP SH. JS v mediální kampani proti "nové vlně" reaguje v Jazzpetitu knihou Rock na levém křídle.

V Praze Světové shromáždění za mír a proti jaderné válce - tam měla i JS akreditaci a v jeho průběhu britský folkový zpěvák Donovan na pokyn čsl. státní moci změnil text v písní: původně měl text proti atomovým raketám, ale protože byly i v socialistickém bloku, Donovan změnil text na píseň o míru (psal ho přes noc v hotelu Panorama, originál na jídelním lístku mám). V Jazzpetitu vycházejí další tituly Dada, Poslední z transportu, Rock 2000 L - R a rozšířený Rock 2000 L - S, a kromě toho i rozsáhlý časopis Dvanáctka.

Státní moc hledá formu postihů JS v daňových věcech. Vše sestupuje do Výboru lidové kontroly (VLK). Dokument CHarty 77 č. 31/83 o populární hudbě, vysoce kladně hodnotí práci JS.

V září MK prudce odmítá legalizaci JS v PP SH a její členství v MJF a upozorňuje, že samo zřídilo Českou jazzovou společnost (ČJS), kam můžou členové JS vstoupit; ČJS byla MK přes Český hudební fond bohatě fundována a do jejího čela byl postaven Antoním Matzner; ČJS ihned rozjoždí dopisouvo kampaň členům JS k jejich přetažení k sobě.

Sílí spolupráce JS se zahraničními ambasádami. SH vypracoval návrh svých nových stanov, v preambuli hodně ideologických podbízivostí, avšak ÚV KSČ už rozhodl JS a SH zlikvidovat. V listopadu také doplněno o příkaz postihnout Srpa jako předsedu a odpovědného redaktora všech publikací. Ihned poté tajné porady na MK o okamžitém propuštění Srpa ze zaměstnání v gramofonovém nakladatelství Panton, odkud také nezákonně okamžitě propuštěn.

Kvůli tomu reorganizován celý Panton - aby tam už pro něj žádné místo nemohlo zůstat. Odbory se distancovaly, Kancerlář prezidenta Husáka rovněž Srpovu stížnost odmítla.

1984

Pokračuje tisková kampaň proti rocku Nová vlna se starýn obsahem. Pozastavení činnosti SH, výstava Bienále užité grafiky v Brně, kde na přímý rozkaz vedení MK odstraněny exponáty výtvarníka JS Skalníla. Tehdy současně vznikla státní mocí rovněžý obávaná unikátní kolekce čsl. výtvarníků Minisalon. 22. října definitivní rozpuštění SH dle zákona o přechodných opatřeních z roku 1968.

(Obrazem, sídlo JS v Praze na Kačerově, kde VLK hystericky hledá daňové závady JS, aby byl jiný než politicko "kulturní" důvod k jejímu zrušení. Velmi hloubková "kontrola", ale JS má vše v pořádku. ONV Praha 4 přesto dal příkaz k zabavení jejich kont a začal šikanovat majitele domu se sídlem JS Františka Kupku. Budovy ONV Praha 4, odkud proti JS přestupkové řízení, ta nadále musí všechny transakce provádět přímou hotovostí zy z členských příspěvků a z prodeje publikací. Report, že je vše v pořádku potvrzuje i revizní komise SH.

Přesto SH na opakovaný nátlak MK doslova zakazuje JS jakoukoli činnost. Na to předseda revizní komise SH na svoji funkci abdikuval. VLK sice co mohl zabavil, ale JS pokračuje v práci - v Jazzpetitu JS vyšly knihy Případ Richard Wagner, Kat beze stínu a poslední díl rockové encyklopedi Rock 2000 S - Z. Pokračují přednášky, výstavy, v sídle JS řada význačných zahraničních hosti, o práci JS projevila oficiální zájem francouzská ambasáda, vládní delegace ze SRN. 24. 4. v pražském Paláci kultury Elton John, na jeviště nesmí s náušnicí (měl na ní papouška), nasadil tedy náušnici s briliantem, Müller z ÚV KSČ nenávistně řval. Koncert chtěla natočit ČST, Elton John odmítl (ČST nechtěla zaplatit autorská práva.)

10. 6. Skalník požádal 300 čsl. výtvarníků o spolupráci na kolekci výtvarného řešení malých krabiček (Minisalon), termín odevzdání přihlášek 27. 6. - 244 nabídku přijalo. 20. 6. po návštěvě bytového odboru ONV Prahy 4 zemřel na infarkt majitel domu se sídlem JS František Kupka. JS navštěvuje kanadský spisovatel Gordon Skilling.

19. 7. MV činnost SH pozastavilo a 24. 7. se sešli náměstci ministrů vnitra a kultury s místopředsedou VLK, aby dohodli další likvidační postup vůči JS a celému SH - rozhodnuto, že i když bude v SH vše v pořádku, musí být zrušen. 27. 8. o perzekucích JS poprvé v celostránkovém článku informuje celosvětově disribuovaný New York Time - mj. uvádí, že JS je opoziční kulturní aktivitou, která má vliv na zhruba sto tisíc převážně mladých lidí v Československu, stejně jako CH 77 trvá na dodržování lidských práv; zmiňuje se také o Plastic People.

V srpnu také na osobní příkaz náměstka MK byly na Bienále užité grafiky v Brně svěšeny všechny práce Skalníka. 22. října MV definitivně zrušilo SH dle zákona o přechodných opatřeních z roku 1968. Při tom určena i likvidační komise z MK, ačkoli JS ještě proti tomu podala rozklad ministru vnitra.

V říjnu píše Srpovi prezident Mezinárodní jazzfederace Charles Alexander s prosbou, aby mu Srp o všem kolem JS okamžitě podával zprávy, že MJF vše bude pozorně sledovat. Kromě další Vokalízy v Lucerně jako důkaz, že státní moc dbá o rockovou hudbu, v prosinci uspořádalo Pražské kulturní středisko v Paláci kultury Rockový maratón.)

1985

Zatímco státní moc horečně připravuje kriminalizaci JS (nikoli za politickou, ale za tzv. obecnou kriminalitu) světová kulturní veřejnost a s ní i tisk vše sledují stále pečlivěji. V Budapešti má proběhnout Evropské kulturní forum (EKF), pozvána tam i JS.

(Obrazem kniha Člověk a lidská práva a v knihovně Poslanecké sněmovny parlamentní tisky z března 1976 o projednávání a ratifikaci Mezinárodních paktů o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech. Report, že JS přes svého advokáta JUDr. Josefa Průšu dala soudům podnět k přezkumu zrušení SH - ty to odmítly s odkazem na Zákonné opatření z roku 1969. Státní moc tím JS zilegalizovala.

Dopisy nejvyšším státním orgánům. Perzekuce všech členů JS, mj. i Petra Cibulky z Brna, Pavla Wonky z Vrchlabí, za záhadných okolností umírá Tomáš Petřivý. Umírá také manželka majitele domu se sídlem JS paní Kupková. Bombastické komunistické oslavy konce II. světové války - JS pomníček a nabídka výstavy do té doby nezveřejněných fotografií konce II. svět. války ve stanici metra na Kačerově - státní moc odmítla. Zbořeno nádraži Praha Těšnov, JS k tomu pohlednici.

Sázení stromků od sídla JS až k nemocnici v Krči, cca 2 km. Přijel Kurt Vonnegut, také zasadil stromek. Roste zájem zahraničí, o JS informuje čsl. exil a velké světové noviny, tiskové agentury, rozhlasy, V témže roce ještě v Jazzpetitiu Hlava medusy a v edici Dokumenty esej Jaroslav Seiferta O patetickém a lyrickém stavu ducha.

Antologie současné americké poezie Dítě na skleníku a kniha V melounovém cukru už byly policií v tiskárnách zabaveny. 26. 7. na příkaz pražského měst. prokurátora Monsporta zahájeno trestní stíhání JS (nikoli za nedovolené podnikání) - výslechy na StB, soustavné sledovačky, 2. 9. domovní prohlídky a zabavení věcí v bytech členů vedení JS. V říjnu aféra se zpěvačkou Nico v KD Opatov v Praze na Jižním Městě, dávána do souvislosti s JS. Pragokoncertu nabídli koncert Genesis, nesouhlasil ÚV KSČ, Pragokoncert odmítl.

V Budapešti zahájeno Evropské kulturní forum (předchází Následné schůzce ve Vídni o plnění Helsinských dohod.) Do Prahy přijel vedoucí britské delegace na EKF sir Stevas a nabídl JS účast na EKF, za JS tam v listopadu odjel Srp s Huňátem; StB za to vyhrožovala trestním postihem. Začal "případ Jazzová sekce".)

V této části by měli mluvit předseda SH Milan Zelenka, o neregistraci JS a SH nějaký šéf z civilně právního úseku MV, k Living Theatre Petr Oslzlý, k filosofickým seminářům Petr Rezek, ke stížnosti z Olomouce proti Vodňanskému a Skoumalovi Vodňanský, k zákazu Etc...

Vladimír Mišík, k Eltonu Johnovi a nabídkám Genesis Elton John a Phil Collins (oba také podepsali petici za propuštění členů vedení JS z vězení v roce 1987), z Pragokoncertu Ivo Letov: také k odmítnutí koncertu Erica Claptona v roce 1986, Norman St. John Stevas, Gordon Skilling (oba podepsali petici za propuštění členů vedení JS z vězení), o Rocku v opozici Josef Vlček (autor publikace o něm a autor encyklopedie Rock 2000), někdo přímo z Rock in Opposition - mezinárodní parta kapel v Londýně (Chris Cutler - Art Bears, hráli na PJD, znají JS dobře), k zabaveným knihám Dítě na skleníku a V melounovém cukru jejich překladatelé Jaroslav Kořán a Josef Jařab, Petr Cibulka, JUDr. Josef Průša, JUDr. Zdeněk Stibral, Karel Srp, Joska Skalník, Čestmír Huňát.


3. díl - Případ Jazzová sekce : léta 1986 - 1990

rehabilitace 1991

1986

V lednu 1986 zemřel nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert, k pohřbu JS rozšiřovala jeho esej O patetickém lyrickém stavu ducha (edice Dokumenty - 1985). Jelikož soudy odmítly přezkum zrušení SH, stížnost české generální prokuratuře. Pokračují výslechy, původního vyšetřovatele Fialu nahradil ambiciozní Viktor Špirk.

(Obrazem v Teplicích za letáky k pohřbu Seiferta rozsáhlé zatýkání 5O mladých lidí (v nich hodně členů JS). Zpravodaj 43/10/88 připomíná blížící se 15. výročí vzniku JS a ratifikaci Helsinských paktů FS ČSSR. 31. 1. JS žádá ONV Praha 4 o samostatnou registraci, v dubnu ji urguje, ale ONV Prahy 4 ji stejně jako MV v roce 1980 v rozporu se zákony zcela ignoruje.

Report šikany od ONV Praha 4, přestupková řízení (mj. i kvůli pomníčku), pokuty. Divadlo na provázku v Brně uvedlo "anglického krále" podle knihy vydané v Jazzpetitu. XVI. sjezd KSČ jednal i o JS, MV vydalo tajnou směrnici k provokacím vůči JS. JS už trvale spojena na zahraniční zpravodajství: přes Ivana Medka do Svobodné Evropy, Jolyon Neagele Hlas Ameriky, Reuter, velké noviny a časopisy ve Velké Británii, v USA, Josef Škvorecký v Kanadě, Palach Press a další. Sídlo JS navštívila řada zahraničních delegací, mezi nimi také Madelaine Allbrightová, před ním zasadil strom spisovatel John Updike z USA.

To vše StB soustavně sledovala a natáčela. Státní moc nařídila zrušit poštovní schránky JS na hlavní poště Prahy 4. V květnu se MV a MK dohodli, že veškerý, právně ovšem soukromý majetek JS, musí být zabaven. MK a Český ústřední výbor SSM pořádaji Rockfest v pražském Paláci kultury, rockovou hudbu převzal stát. JS k tomu prohlášení. Svůj koncert v Praze nabídl Eric Clapton - stejně jako u Genesis ÚV KSČ nesouhlasil, Pragokoncert musel odmítnout. Po smrti pamí Kupkové získali dům se sídlem JS Drdovi - Miloš Drda pokladníkem, Vlastimil Drda už předtím ve výboru JS. Tento výbor 2. září ráno zatčen a kvůli nedovolenému podnikání uvězněn: Srp, Skalník, Kouřil, Tomáš Křivánek, oba Drdové, Huňát.

Týž den a další dva dny domovní prohlídky, přítomen u nich pouze Srp, o všem ihned referuje nejprve Svobodná Evropa, potom po celém světě. Mezi členy zpočátku zmatek, z Brna přijíždí do Prahy Cibulka, z Francie se vrací člen vedení Jiří Exner, konzultace s CH 77, právní zástupce JS Průša vše sděluje prezidentu MJF Alexandrovi, ihned reaguje Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Manželky zatčených píší prezidentu Husákovi, CH 77 rovněž protestuje dopisem FS a vládě ČSFR - shodně upozorňují, že JS se žádné trestné činnosti nedopustila. Vznikl výbor aktivistů JS (Exner, Jana Pacholíková, Martin Sýkora), veřejně prohlašuje, že práce JS pokračuje dál a vydává dokument Jací jsme. V říjnu se "případem Jazzová sekce" začíná zabývat Mezinárodní Helsinská federace pro lidská práva ve Vídni. JS začala pomáhat i Nadace Charty 77, Husova vzdělávací nadace. Obhajobu převzali Otakar Motejl, Tomáš Sokol, Jan Choděra, Zdeněk Dítě, David Uhlíř, Průša nemohl hájit, nebo» měl svědčit.

V Praze právě probíhal Mezinárodní jazzfestival, kde hrál i Herbie Hancock, který si při recepci na ambasádě USA dal na klopu saka odznak JS: skandál a vyhrožování, že bude vyhoštěn. Předseda ČJS Matzner v prohlášení pro ČTK pochválil státní moc za zrušení JS, prý se dopustila značného daňového úniku a její vedení je tedy ve vězení oprávněně - pochválil přitom činnost ČJS. Ve vazební věznici v Praze na Ruzyni intenzivní výslechy odviněných z JS.

Průša předal ČTK protest proti pomluvám s tím, že he zašle i nadcházející Následné vídenské schůzce o plnění Helsinských paktů - začala 4. 11. ve Vídni, skončila 19. 1. 1989. Generální prokurátor prodloužil vazbu členů JS. Další schůzky pracovního výboru JS. Amnesty international zasílá protest prezidentu Husákovi a generálnímu prokurátorovi Jánu Feješovi (známý z procesů z padesátých let).

Mezinárodní odpor sílí, prezident MJF vyzývá k uspořádání koncertů na podporu JS. Věc mezitím předána na úroveň obvodu Prahy 4, prokurátorka Erbertová podala obžalobu (nedovolené podnikání a pro poškozování majetku v socialistickém vlastnictví - trestní sazba dva až osm let odnětí svobody, propadnutí majetku), 22. 12. obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl propustit Miloše Drdu a Skalníka z vazby, prokurátor podal stížnost, kterou městký soud zamítl. 30. 12. Obv. soud Prahy 4 vrátil žalobu prokurátorovi a rozhodl propustit z vazby Huňáta, Křivánka a Vlastimila Drdu.)

1987

Ve světě sílí masmediální podpora JS, ve Vídní je čsl. delegaci a hlavně Husákovi vyčítáno její uvěznění, v USA, v Londýně, v Paříži, v Amsterodamu proběhly koncerty na její podporu, petice předních světových hudebníků a intelektálů Husákovi za její propuštění, demostrativní podpora čsl. občanů, soudy, akce Ivana M. Jirouse "Tak dost", komunistická odveta.

(Obrazem věznice Ruzyně, 18. 1. bylo Srpovi padesát let, gratulace z celého světa. V únoru odtud byli propuštění Křivánek, Huňát a Vl. Drda, dál ve vazbě Kouřil, Srp kázeňsky potrestán samotkou. Report že soud nařídil první veřejné jednání na 10. 3. 1987, za značného zájmu světových médií a domácí opozice, přijel i prezident MJF Alexander, soud ho však odmítl vyslechout.

Obžalobu v přísném pouzení nedovoleného podnikání neuznána, soud uznal jen mírnou verzi (do dvu let), poškozování majetku v socialistickém vlastnictví zrušil úplně - Srp 16 měsíců, Kouřil 10 měsíců nepodmíněněn, ostatní podmínky, Drdovi nesouzeni. Světový tisk to nesouhlasně komentuje, nic neprokázáno, soudce dokonce JS pochválil.

V Londýně Zuzana Princová a Jiří Hanák zorganizovali petici světových hudebníků populární i vážně hudby za propuštění JS, v Paříži Patrick Ouředník a v Kanadě Skilling a Škvorecký totéž zorganizovali u světovýchh spisopvatelů, dramatiků a intelektálů.

Princová zároveň zapojila do věci i předního britského právníka v oblasti lidských práv Geoffreye Robertsona (mj. obhájce Sex Pistols), ve věci JS radil - jako mluvčí britské Labour party měl přijet do Prahy, ale na protest svoji návštěvu zrušil.

Permanentní kontakt a koordince JS s MJF, tisíce členů JS odesílalo informační dopisy o průběhu perzekucí na adresu MJF do Londýna, organizovaná akce, všechni povinně doporučeně, když režim dopis zadrží musel by za něj zaplatit - při tom množství cca půldruhéhomiliónu korun. Čsl. režim před sídlem JS v Praze na Kačerově vybagroval její pomníček ke II. svět. válce a k založení OSN. 12. 5. městský soud v Praze zamítl odvolání všech členů JS, světové agentury a tisk protestují - žádná trestná činnost nebyla prokázána, ani nejmenší daňový únik.

Radikální členové JS vydali časopis Jazz Stop a jakýkoli dialog dialog se státní mocí odmítli - např. Jiří Gruntorád, Ota Veverka. Srp a Kouřil již ve výkonu trestu (Srp v Plzni na Borech, kde byl mj. též V. Havel a další disidenti). V Paříži u Pavla Tigrida ve Svědectví č. 79 rozsáhlý článek o JS. Výbor JS připravil nový organizační řád a začal jednat o registraci (její žádost u ONV Praha 4 stále ignorována) a u MK začal požadovat vrácení nezákonně zabaveného majetku JS z prohlídek z 2. září 1986.

Opět informuje prezidenta MJF Alexandra, podává stížnost federálnímu ministru vnitra, Srp žádá o soudní revizi svého nezákonného propuštění ze zaměstnání v roce 1983, policie tvrdě jen i za veřejně projevované sympatie k JS, v celé ČSSR opět razie proti všem "vlasatcům". MK a StB zneužíiy při prohlídkách v JS v září 1986 zabavený adresář člen§ JS a rozesílají hlavně mimopražským členům nabídky k jejich "přestupu" do státem dozorovaným organizací. JS ihned reaguje žádostí o registraci pod názvem Unijazz. 1. 9. Prohlášení k prvnímu výročí zatčení JS.

V listopadu Ivan Jirous zaslal MV petici "Tak dost!" proti zákazu rockového koncertu na soukromém pozemku v Trutnově, proti věznění Srpa a Kouřila a za povolení JS, proti perzekuci rocku, proti likvidaci připravované Společnosti přítel USA a celé české alternativní kultury; podepsalo ji 1083 lidí z opozice - Jirous ji později přebásnil a na příkaz ÚV KSČ byl za to uvězněn. MV odmítl registraci Unijazz. Na 7. 12. v New Yorku v USA Gordon Skiling, Josef ©kvorecký a 2 kongresmani zorganizovali jazzový koncert za svobodu JS (videozáznam má Srp), současně proběhl obdobný koncert v Londýně. Druhý den v Praze Lennoniáda: velká demonstrace mládeže se svíčkami - i za JS.

1988 - 1990 (soudní rehabilitace 1991)

1. ledna Srp jako poslední JS propuštěn. Týž den jeho bouřlivé přivítání a mj. i setkání s Václavem Havelm, od té doby těsná spolupráce JS s CH 77 a celým disentem. Při návštěvě francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v prosinci 1988 Srp pozván na snídani za disent v oblasti kultury.

(Obrazem brána věznice v Ostrově nad Ohří, kam byl Srp tajně převezen z věznice v Plzni a odkud byl na Nový rok byl potají propuštěn i tam čekala JS. Týž den řada setkání v různých bytech, mj. i s Václavem Havlem, dohoda o společném postupu proti režimu. Report, že zakrátko v jiné věznici (Hradec Králové) zemřel člen JS Pavel Wonka; StB jeho rodině znemožnila rozeslat parte, JS vše obstarala sama a na pohřeb vyslala své zástupce. JS se stále pokouší o svoji legalizaci, vznikly první návrhy na založení nynějšího Artfora, řada členů pochybuje o smyslu takových snah. V průběhu roku 1988 se JS zúčastnila protiinvazních demonstrací 21. srpna (20 let výročí invaze vojsk Varšavského paktu), v říjnu demostrací při výročí vzniku Československa (Husák kladl věnec na hrob T. G. Masaryka, herec Josef Vinklář vyjadřil KSČ dík herců atp.) V prosinci s čsl. opozicí Srp na snídani s Mitterrandem, 10. prosince řada členů JS na demonstraci ke Mezinárodnímu dni lidských práv v Praze na Škroupově náměstí. V lednu 1989 se JS aktivně součástí Palachova týdne (např. Jana Petrová - Pacholíková) a dalších protirežimních akcích celé opozice, Srp je spoluzakladatelem Hnutí za občanskou svobodu (HOS). V květnu je sice pražským NV povoleno Artforum, ale pouze pro kraj Praha, do samostatné organizace se oddělila skupina kolem Huňáta. Obě sdružení úzce spolupracovaly v listopadu 1989, kdy byla pro mimopražskou informovanost použita především hustá síť tisíců členů a sympatizantů JS po celé republice. 19. 11. 1989 Artforom jako jediná oficiální organizace spoluzaložila v pražském Činoherním klubu Občanské fórum, Skalník s Videojournalem natočil množství unikátních záběrů z těch dnů, JS organizovala první ochranku V. Havla. Artforum se v květnu 1990 zaregistrovalo pro činnost po celém Československu (od té doby dosud působí v Bratislavě stejnojmenné oblíbené nakladatelství), týž rok dostalo po zrušeném ústavu marxismu - leninismu prostory v Praze na Malé Straně, kde je dosud. Soudní a společenské rehabilitace Jazzové sekce proběhla začátkem roku 1991, od té doby Artforum - Jazzová sekce.


V této části by měla hovořit také Madelaine Albrightová - dodnes má k JS vřelý vztah, Geoffrey Robertson (britský právník - viz text), Charles Alexander, Zuzana Princová a Jiří Hanák (v Londýně pracovali pro JS), Václav Havel, Ivan Medek, Josef Škvorecký, Pavel Tigrid, Patrick Ouředník (z Paříže rozjižděl petici světových inetelektuálů), Jiří Exner, Jiří Gruntorád nebo Ota Veverka, některý z obhájců JS (Sokol, Uhlíř, Dítě, Choděra), Vlastimil Drda (vlastní nyní dům s bývalým sídlem JS a točil tam video sázení stromku Vonnegutem), Jana Marcová (v roce 1986 Petrová - Pacholíková), Petr Švec (urgoval nedoručení dopisu MJF do Londýna), soudce Stibořík (předseda senátu Obv. soudu Prahy 4 v této věci), Ivan Jirous (k petici "Tak dost!"). Průběžně anketa mezi tehdejšími čsl. pop zpěváky a jazzmany: zda někdy slyšeli o JS, popř. jak reagovali na její perzekuci JS, proč neprotestovali.

Pozn.

Originály podpisů petic světových hudebníků a intelektuálů má nyní Artforum - Jazzová sekce, některé z význačných osobností by bylo vhodné požádat o rozhovory v jejich zemi - např. o tom, co je k podpisu vedlo, co tehdy věděli o JS atp. Viz kniha o JS.


Možný úvod k části 2. - roky 1980 - 1985

Report: Tato část se možná bude zdát obrazově dost chudá, neboť sleduje obdodí Jazzové sekce v letech 1980 - 1985 a z té doby neexistují o ní prakticky žádné televizní či filmové dokumenty. Státní moc ji sice chtěla zlikvidovat, ale nikdy se nenamáhala širší veřejnosti o ní něco konkrétnějšího říci. Tedy kromě lží, jak už to komunistický režim uměl. Přestože se Pražské jazzové dny od roku 1975 staly nejprve pražskou a potom i celostátní masovou kulturní akcí, komunistická Československá televize o nich nic nenatočila, natož aby z nich uskutečnila přímý přenos. I to je tedy zrcadlem té doby. Doby v Československu mdlé, lživé, doby tuhé státní reglementace všeho kulturního dění, doby zoufalé a chudé společenským životem, prostě i chudé duchem. Možná ale leccos řeknou policejní videozáznamy záznamy, které ovšem vznikaly potají a bez jakéhokoli právního základu.

Možný úvod k části 3. - roky 1986 - 1990 (1991)

Report: V této části si zpočátku snad raději vyhrňte nohavice, vážení diváci, neboť se musíme trochu projet vskutku hnusmým komunistickým močálem. Snad by měl být tento díl i mládeži mepřístupný, aby se nenakazila nanávisti, kterou komunistický režim na Jazzovou sekci nakydal. A taky proto, že v této části budou záběry násilnických praktik komunistické policie proti slušným lidem.


Česká televize: tvůrčí skupina č. 14
producent Karel Hynie
námět Karel Mašita

Verze náborového šotu k dokumentu o Jazzové sekci k natáčení 9. 2. 1998

Plakát Jazzové sekce a nájezd na logo Jazzové sekce

Záběry z pořadu "21" z 12. 7. 1994 - dokumenty o Jazzové sekci, hlas mimo obraz: "Jazzová sekce byla nejrozsáhlejší protikomunistickou kulturní organizaci v Československu. Měla tisíce členů a příznivců. Uspořádala stovky koncertů, filosofických seminářů, výstav, divadelních představení i setkání s význačnými osobnostmi z celého světa. Vydala tisíce knih, časopisů a dalších publikací. Měla celou řadu protirežimních aktivit, za které byli její členové i příznivci vězněni a perzekvováni. Nyní v České televizi vzniká dokument, kterým chceme Jazzovou sekci přiblížit."
Prostory Artfora - Jazzové sekce v Praze na Malé Straně (Pálffyho palác). Předseda Jazzové sekce Karel Srp, asistentka režie, režisér a autor pořadu. Pracovní prostředí.
Od mříže s místností s regály přichází průvodce a říká:
"Jak jste viděli, vážení diváci podkladů máme poměrně dost. Možná jich ale máte hodně i vy a snad nám je půjčíte. Naše adresa je: Česká televize, Kavčí Hory, 140 70 Praha 4, výrobní štáb 54, heslo Jazzová sekce. Můžete nám ale i zavolat nebo poslat fax. Telefoní číslo máme (02) 61 13 74 O4. Faxovat nám můžete na číslo (02) 61 21 80 09". Písemně i do obrazu.

Karel Mašita