Další moje nejznámější soudní spory:

 

Kromě sporů s ČR - Ministerstvem spravedlnosti o odškodnění za nezákonné zbavení osobní svobody, které naleznete zde, jsem po politickém převratu v Československu od roku 1990 měl ještě asi 20 dalších rozličných soudních sporů, které jsem vyhrál (někde jsem byl účastníkem řízení sám a v jiných jsem jako zmocněnec zastupoval někoho jiného). Mediálně nejznámější jsou tyto:


  1. V dubnu 1991 Nejvyšší soud ČR ke stížnosti pro porušení zákona generálního prokurátora rozhodl, že trestní řízení proti Jazzové sekci a jejímu vedení od roku 1986 bylo nezákonné a původní odsuzující rozsudky z roku 1987 zrušil. Tím uvězněným a odsouzeným členů Jazzové sekce v čele s jejich předsedou Karlem Srpem vznikl nárok na plné odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti jim však v listopadu 1992 přiznalo 1992 jen víceméně pouhé symbolické odškodnění dle mezitím přijatého zákona o soudní rehabilitaci. Předseda Jazzové sekce Karel mě mezitím zmocnil k jeho právnímu zastupování i v této věci, a tak jsem lednu 1993 proti ČR - zastoupené opět Ministerstvem spravedlnosti podal žalobu na plné odškodnění Karla Srpa. Místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 2 však tuto žalobu v listopadu 1993 zamítl. Proti tomu jsem se ihned odvolal s tím, že rozsudek Nejvyššího soudu ČR zde jednozančně založil právo na plné, nikoli jen symbolické odškodnění. Městský soud v Praze jako odvolací soud moji námitku uznal, původní zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 v březnu 1994 zrušil a určil, že věc musí být projednána znovu dle ného návrhu na plné odškodnění. Obvodní soud pro Prahu 2 ji tedy začal projednávat znovu a 18. prosince 1995 rozhodl, že původní odškodnění Karla Srpa musí být podstatně zvýšeno a doplaceno. Ani tento rozsudek však nevzal v úvahu všechny moje návrhy, a proto jsem se znovu odvolal. I to moje odvolání bylo úspěšné, neboť Městský soud v Praze v červnu 1996 celkové odškodnění ještě zvyšil tak, aby bylo v souladu s celým nárokem. Plně odškodněn byl Karel Srp tedy až v prosinci 1996.
  2. V roce 1992 jsem vyzval Českou republiku, zastoupenou Ministerstvy vnitra a kultury, aby vrátila Jazzové sekci její v letech 1985 - 1986 nezákonně zabavený rozsáhlý majetek včetně dvou bankovních kont v původní výši 340 000 Kčs. Jelikož obě ministerstva tyto výzvy naprosto ignorovaly, v roce 1993 jsem podal proti ČR v této věci žalobu příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 4, který ji začal projednávat až v roce 1997. Mezitím ČR vrátila Jazzové sekci jen část jejího majetku nezákonně zabaveného roce 1985, a část soudního spisu v roce 1994. Ve zbytku se soudy odmítly věcí zabývat, dokud Jazzová sekce přesně neurčí, kde se tento majekek fyzicky nalézá. Proto jsem v lednu 1999 vyzval ministra vnitra, aby to nechal svými podřízenimi zjistit. Ministerstvo tak však dosud neučinilo, čímž tento spor stále pokračuje.
  3. V roce 1993 dalo ministerstvo kultury výpověď Jazzové sekci z jejího sídla v Pálffyho paláci ve Valdštejnské ulici v Praze 1 na Malé Straně, a to bez jakýchkoli náhradních prostor. Jazzová sekce předtím z tohoto paláce vyhnala komunistický Ústav marxismu leninismu ÚV KSČ, celý objekt zkultivovala do reprezentační podoby a proto se vystěhovat odmítla. Obvodní soud pro Prahu 1 svým rozudkem z května 1993 výpověď z Pálffyho paláce uznal. Proti tomuto rozsudku jsem se za Jazzovou sekci odvolal k Městskému soudu v Praze a kromě řady jiných důvodů jsem namítl, že tato výpověď byla podána v rozporu s dobrými mravy. V březnu 1994 Městský soud v Praze toto odvolání uznal, rozsudek o vystěhování zrušil a vrátil věc zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Načež v roce 1995 vzalo Ministerstvo kultury svojí žalobu na vystěhování zpět a Jazzová sekce nadále v Palffyho paláci zůstala, kde je dosud (viz foto zde ).